Where I'm home ..

Dům

  Tak už jsem Vám víceméně odtajnila velmi tajné - aneb pozemek. A co že na něm vlastně jako bude stát?

Po dlouhém zvažování, jestli stavbu klasickou, nebo dřevostavbu .. jestli patrový, nebo přízemní. Takový a makový. Jsme si dům vybrali. 

  Bude vlastně docela malý, patrový a krásný.

Je to domeček o velikosti 4+1. Tak akorát veliký pro pohodlné bydlení naší tříčlené rodiny a tak akorát veliký, abych ho zvládla uklidit za jedno sobotní dopoledne. Je docela jednoduchý, takový minimalistický a nadčasový. Já nerada velkostavby a všemožné "kapličky", vikýře a rádoby podloubí. 

   Dostáváme se k první kapitole, jak by měl vypadat zvenčí.

Bude černý/antracitový v kombinaci s přírodním dřevem.

"Cožeeee, Ty jsi se bláznila ?"  .. už to slyším a popravdě, vůbec mi to nevadí. Jít proti davu mi jde celkem dobře a to už od dětských let, kdy jsem si ve školkové šatně vybojovala jediný háček, který neměl značku.

Nezlobte se na mě za projevenou rebélii vůči oranžovým, žlutým, zeleným a modrým domům.

  

   A když si pořizujete dům, je to asi kvůli zahradě, no ne?

Samozřejmě. Je důležité především "to venku" .. právě tam budete trávit většinu času, pokud to počasí dovolí ! No, to je kapitola č. 2. 

Já thúje a barevné záhonky tak úplně nemusím. Ideální zahradou by pro mě bylo něco málo místa přímo uprostřed lesa, pod korunami vzrostlých stromů, v mechu, kapradí, na kamenech .. Ale vraťme se zpátky do reality. Měsíční krajinu (po výstavbě domu) bych ráda zvelebila, ale na ty vzrostlé stromy si budu muset nějaký čas počkat. Miluju břízy a břízy rostou rychle. Také mám ráda okrasné trávy, kapradí a kameny. Nečekejte tedy chodníček dlážděný zámkovou dlažbou, ale žulové kostky! A nečekejte ani plot z KB-bloků a plastovýma laťkama, ale gabiony. A místo monumentálního vyzděného zahradního krbu s udírnou prostě jen obyčejné ohniště. (Zase si nemyslete, ten elektrický bude v kůlně).

    No a co teda ten interiér ?
Však už mě znáte ... Kapitola č.3. Nutností je podkrovní koupelna s betonovou stěrkou, samostatná toaleta a minimálně dvě, fronty na záchod mi stačí v nákupákách a zvláště, v těch německých, pracovna (raději mám název šmajchjlkabinet) člověk si tam prostě zaleze a za zavřenými dveřmi, separován od veškerého dění a rušívých elementů, jakýmž  je kupříkladu tenisový zápas a hekání Šarapovové v televizi, nebo ozývající se siréna hasičského auta, které jezdí pod nohama jídelního stolu, na kterém se pokouším našpendlit látku. Prádelna (technická místnost) .. nechci si ve vaně kazit výhled přímo do bubnu pračky, kde se vrtí za rytmu odstředivé síly ponožky mých mužů. Jo a taky krb, to proto, že se na televizi nedívám a pohled do holé zdi je po čase poněkud fádní, ten by měl mít jako bonus kaslík na dřevo, abych si ho mohla čas od času, třeba v létě, kdy bude mimo službu, pohladit.

Seznamte se prosím s naším domem.

To snění je krásné, co? 

Už se těším, až se stane skutečností.