Sobotní odpoledne

Venku opět mrzne, až praští ..

ani pes nechtěl dlouho venčit.

Ta zima je opravdu celkem dlouhá a depresivní.

Jenže jaro ještě strašně daleko.

A tak si pouštíme pohádky,

stavíme hrady z kostek

a těšíme se na to, až nás opět polechtají sluneční paprsky.

A tak ty výšivky růží,

které spřádám na jarní polštáře..

mohu vyšívat beze strachu,

že bych je snad nestihla dodělat.

V tom bytečku stoleček

Delší dobu jsem nadávala na náš stávající konferenční stůl.

Po očku jsem pokukovala po jiném a říkala si,

že až mi něco padne do oka a bude to láska na první pohled..

(a taky až zpracuji manžela : ))

...

Nejprve jsem se koukala po nějakém "NOVÉM - novém"

Jenže jediné, co bylo jakžtakž dle mých představ, ale za to šííííleně předražené,

byl konferenční stolek Liatorp z IKEA.

I když jsem se pak později smířila s jeho cenou

(a manžel by se pravděpodobně také smířil)

Stále mi vadilo, že má nahoře sklo ..

že je zbytečně .. ku poměru kvality - drahý..

zkrátka to nebylo ono.

A tak jsem se začala rozhlížet po "NOVÉM - starém"

Sjížděla jsem inzerci denně.

Stále to nebylo ono ..

Moc velké, moc malé, moc "poničené", moc rustikální,

moc zdobené, moc jednoduché !

.. a pak jsem spatřila tenhle ..

Na Aukru.

Vydražila jsem ho za statečnou a odvážnou částku ..

(manžel šel do mdlob a říkal, že by se nám ten Liatorp vyplatil víc)

A cestoval ke mně až z Plzně.

A tak ve ST 20.1. dorazil..

(manželovi se téměř nevešel do auta, nenadával.. ale funěl a měl krvavé oči)

V SO 23.1. jsme ho u mých rodičů v garáží brousili

Venku bylo -9 stupňů Celsia a v garáži maličkaté el. topení

(manžel málem umrzl, poleptal se odstraňovačem náterů a nadával)

V NE 24.1. jsem ho u nás doma SAMA natírala

(večer už na něm měl manžel nohy)

...

Byla to LÁSKA NA PRVNÍ POHLED!

(Foto šuplíčků bych dala také, ale čekám až dorazí porcelánkové madélka)

Vodové barvičky..

Venku mrzne, až běda.. slibovala jsem boby,

jenže já hloupá - nesledovala předpoveď.

Na teploměru -12 stupňů Celsia..

A tak stál na posteli, lokty opírající se o parapet a žadonil ..

"Maminko, co budeme dělat?"

Modelína už mi leze krkem.. navíc už je jí plný koberec v pokoji.

Pastelky se mi něchtělo ořezávat.

Autíčka jsme včera večer poctivě uklízeli.

Lego je pracně složené..

" Budeme malovat vodovkama !!! "

(Jako správná milovnice vintage - vodovky jsou ještě po mně ze ZŠ)

Přijede si pro vajíčko ..

Mám OHROMNOU radost !!!

Včera mi má drahá přítelkyně (po téměř celodenní seanci) příslibila,

že se u mne staví pro vajíčko !!!

Teta Jofiel z Brna přijede !!!

19.2. - 21.2.

Bude to nejvíc nejlepší dárek k mým narozeninám.

No, tak už abych začala kropit byt svěcenou vodou v kombinací se Savem,

jelikož si její návštěvy velmi vážíme a musí být naprosto perfektně zorganizována.

Už začínám spřádat plány na výlet, látky na šití, bavlnky na vyšívání, výrobky ze soji,

popcorn a výmýšlet jak ji přivítááááám.

Bavlněné hody

.. a tak jsem pokračovala ..

.. jahody Ondráška okouzlily ..

Vařila myšička kašičku

Začala jsem tvořit "výbavičku" našemu chlapečkovi do kuchyňky :)

Pořád zouzal, že chce vařit, pletl se mi pod nohy, patlal ingredience po lince.. a děěěěsně ho to bavilo. Po pár shlédnutí inspiro fotografiií, .. jsem se do toho pustila..

Pravda, ještě toho spousta chybí .. a chybí taky kuchyňka .. !!!

Ale pracuje se na tom :)

Pondělní odpoledne

Můj chlapeček zalehl po obědě do postele, já si uvařila bylinkový čaj, vzala do ruky knížku a chystala jsem si číst .. V tom začalo chumelit .. a pozorujíc padající vločky, přemýšlela jsem, co bych mohla asi tak dělat. A tak jsem odložila knížku .. ale jen na chvilku.. později jsem jí ještě potřebovala.

Vyrobila jsem si na ní tedy obal .. knížka už je trochu "salátového" vydání .. a tak jsem ji chtěla uchránit před vlivy nepřejícího okolí :)

Čaj mi mezitím vychladl.. ale přišla na řadu káva a já se tedy nakonec začetla...

Ze starého nové a z nového RADOST

Tuhle, když si babička opět dělala pořádek ve sklepě, skříních a tak.. volala mi a říká " Ty jsi taková vetešnice.. přijď, něco málo tu mám, třeba se Ti to bude líbit, když ne, tak to vyhodím" A tak jsem vzala lahev lambrusca a utíkala k babí, co mi nohy stačily.

Domů jsem si odnesla klubka příze, vlny, bavlnek, nějaké kusy látek, kufr, sifonovou láhev, bílý džbánek, rámečky a krabičku na holení po dědečkovi.

Delší dobu jsem rámečky i krabičku skladovala pod postelí .. a říkala si, že s nimi něco provedu.
Jenže pořád nebyl čas, pak zase šrumec kolem Vánoc.. ale nakonec jsem se odhodlala a o víkendu brousila a natírala, natírala a šperkovala ..

.. a toto je výsledek !

Osmirkovaná..

První vrstva nátěru

Krasavice v novém

je z ní KRÁSNÁ šperkovnice ..

No, nejsou pěkné?

Přesně podle mého vkusu ..

I s novým nájemníkem..

Již natřené ..

A teď už jen čekají, co s nimi provedu.

Děkuji BABIČKO, děkuji !!!!!!! Díky Tobě mám opět o "pár pokladů" více.. snad je tohle dobrým díkem. Věř, že to vše budu opatrovat jako oko v hlavě.

Ještě jednou děkuji !

První den v novém roce..

Kdy jindy je lepší čas pro to, začít vést svůj blog? Nový rok.., ten předchozí zůstal za námi společně s prskavkami na tácu od chlebíčků.. a na dně skleniček se sektem..

A tak se tedy nabízí příležitost, začít pomyslně "znovu" .. a já přeji ... aby byl nadcházející rok 2010 úspěšný, plný lásky, smíchu, splněných přání a to vše v plném zdraví !!!

Tak tedy PF 2010 !

Jak na Nový rok, tak po celý rok..

Myslím, že nejlepší je probudit se do krásného dne. No co, je leden .. dopad paprsků na okenní parapet by byl celkem náhoda.. i ve vzduchu je cítit ještě síra z včerejších oslav, doprovázených ohňostroji. Přesto je důležité uvědomit si, že každý den je prvním i posledním zároveň. A tak, i když se nám nechce vstávat, pokusme se alespoň na něco v ten daný den těšit. I kdyby to měla být jen kachna k obědu .. hned se nám vstane lépe.. a to, za každého počasí.

Také bychom se měli trochu zamyslet nad tím, co můžeme udělat lépe. Nemyslím tím ta každoroční předsevzetí plná slibů. Ani tím nemyslím přestat kouřit, počítat si kalorie, chodit častěji na návštěvy ke tchánovcům, pětkrát týdně běhat do lesa s dítětem na zádech a psem na vodítku..

Kdepak, to ne.. ale jen více myslet na sebe a místo fronty na rychlé občerstvení a tláskání brambůrek u seriálu .. občas také ukázat svým dětem, jak vypadá ovoce, zelenina.. že to jí i dospělí.. a že za tetou na návštěvu můžeme klidně procházkou a nač tedy kvůli půlhodince chůze škrábat 10 minut auto a dalších 10 čekat, než se děti usádí a rozmrzne nám přední sklo..

No a co bych tak dodala na závěr ..? Myslím, že bychom měli všichni zpomalit. Stále se jen honíme a pachtíme za něčím.. a častokrát si ani nejsme jistí cílem. Díky tomu čas tiká neúprosně a my si bohužel uvědomujeme kouzlo uplynulých okamžiků až příliš pozdě.. Měli bychom se umět zastavit. Vypustit .. ale nikoli pro to, abychom se podívali na televizní noviny, nebo si přečetli sloupek černé kroniky v tisku, ale proto, abychom mohli být více šťastní .. více šťastní za přítomnosti svých blízkých.. abychom svůj volný čas trávili především s nimi a nezapomínali ani na ty, kteří tu s nám již bohužel nejsou ..

Myslím, že kdyby se lidé začali mít jen o malinko více rádi a často nemysleli jen na sebe, zaslepeni puhým chtíčem .. bylo by nám všem, tady na tom světě, o mnoho lehčeji..

A tak si jděte sednout k šálku kávy, čaje, čokolády s těmi, s kterými je Vám dobře a užijte si dnešní den.

I všechny příští !!!