neděle 26. září 2010

Ta starší elegantní dáma

Tahle starší elegantní dáma,
plna vzpomínek a pamětí,
stála u popelnic sama,
vyhodili ji do smetí..

Přitom stačilo tak málo!

Zbavila jsem jí oprýskaného laku, znovu slepila, stloukla pevně dohromady a dostala nové čalounění.

neděle 19. září 2010

Polička
Bývala taková divně oranžovohnědá, rustikální,
zaprášená a obývala kumbál mé tchýně.
Dnes má své čestné místo v naší kuchyni.
U mé divně oranžovohnědé, rustikální kuchyňské linky.
Kořenky jsou mou novou, ikdyž opravdu maličkou radostí.





pátek 17. září 2010

Barevný podzim

Když podzim, tak barevný.
I když ne tak docela.
Listy sice žloutnou, příroda se barví,
ale o romantickém babím létě si můžeme nechat jen zdát.
Na parapet déšť hraje svoji melodii a vítr se opírá o okení tabule.
Lidé cupitají schovaní pod deštníky a děti v gumáčkách vesele,
napříč tomu chmurnému počasí, ťapkají v loužích.
Co zbývá dělat s dětmi,když nejsou možné procházky lesem?
Děláme si barevný a veselý podzim alespoň doma..






neděle 5. září 2010

Reportáž z ložnice

Tak odtajním kousek mého díla.
Zatím opravdu jen kousek,
vlastně mou polovinu společného lóže.
Ještě vůbec není hotovo,
tedy s barvou už jsem asi skončila,
krom pár míst, kde by bylo trochu nátěru ještě třeba.
Ale ty doplňky..
Stále ještě na lovu a shromažďování všeho toho,
co utvoří ten kýžený výsledek.
Věřím, že to bude stát za to.
Ložnici mi věnovala má drahá babička,
už tenkrát ji s dědečkem koupili od nějakých starších lidí.
Dostala jsem ji loni na podzim,
celou dobu byla ve svém původním vydání.
Tmavohnědá s černým zdobením.
Původně jsem ji tak chtěla nechat,
ale původní úchytky už opravdu potřebovaly výměnu
a k takovému typu byl nadlidský výkon něco sehnat.
A tak jsem se s těžkým srdcem a požehnáním babičky,
letošní léto vrhla do vdechnutí nového života.
Při kompletním rozebrání jsem našla štítek,
že je ložnice z roku 1897.
Skládá se z nočních stolků, manželské postele, peřiňáku,
skříně, prádelníku, konzole a kyvadlových hodin.
Babičko, ani nevíš, jak moc si jí vážím..





sobota 4. září 2010

Září


Symbolem začínajícího podzimu pro mne vždy byl a bude obsypaný šípkový keř.
Nyní máme září,
čas, kdy člověk vychutnává vůni posledních táboráků,
čas, kdy cítíte vlhkost lesa a vůně čerstvých hub,
čas, kdy děti zapomínají zážitky z prázdnin
a vrací se do školy.
Podzim je mé nejoblíbenější období.
Zvláště pokud je slunečný a barevný.




(Má zašívárna, kde čaj chutná nejlépe - balkon)