úterý 10. ledna 2012

Byt versus dům

Obě varianty mají své plusy i mínusy.
Nejdůležitější je, uvědomit si, co člověk chce a jaké má priority.
To, co jeden považuje za výhodu, druhý může pokládat za nedostatek.

Velmi jse
m o tom přemýšlela.

Až do dospělosti jsem žila na vesnici, v rodinném domku.
Lítala jsem venku, stavěla bunkry a chodila trucovat do stohů sena.
Jenže škola, spolužáci, kroužky, později nějaká kultura, čajovna, knihovna aj.?
Za vším jsem musela do města..
A s tou dopravní obslužností? Raději jsem šla i pěšky.
(a že se to nechalo jít..)

A tak bych chtěla bydlet ve městě v bytě historického domu blízko centra a městského parku.
Ráda bych malou zahrádku, jen na posezení u kávy, s pískovištěm
na pověšení prádla a se záhonem bylinek.
V bytě parkety, staré masivní dveře, velká okna a spoustu světla!
Mít to kousek do kina, divadla a do naší oblíbené restaurace a kavárny.
Také na poštu, do školky, školy a k lékaři.

Co preferujete vy a proč?

12 komentářů:

  1. Najlepší by bol domček priamo v meste, alebo ten byt historickom dome, so všetkým poruke, tak ako si to napísala Eliška. Neviem si dosť dobre predstaviť nemať nablízku doktora, keď ho potrebujem, odbehnúť do obchodu kedykoľvek mi niečo chýba a o dochádzaní do práce ani nehovorím :)
    Preto budem už navždy spokojná na našom sídlisku ... človek k šťastiu ani toho veľa nepotrebuje :)
    Pa, J.

    OdpovědětVymazat
  2. Ja som mestské dieťa, nevadí mi zhon, takže ja som za mesto. Ale občas treba aj vypnúť, nechať všetko plynúť svojim tempom a vychutnávať si kľud a pohodu. Tak sme to s mužom vyriešili šalamúnsky, byt v meste a dom (ako víkendovú chalupu) niekde mimo mesta.

    OdpovědětVymazat
  3. Zdravím,

    moc hezký příspěvek na zamyšlení. Váš popis byl, jako bych se virtuálně prošla po našem domě. Už více jak pět let žiji v krásné obrovské vile se třemi bytovými jednotkami. Náš byt je pro mne prostě to nejútelnější hnízdečko na světě. V každém pokoji máme obrovská dvojitá okna, parkety, vysoké stropy, mohutné většinou dvojkřídlé dveře...k domu patří udržovaná velká zahrada s obřím rododendronem uprostřed...za domem lesopark...
    Cesta do centra trvá zhruba 5-10 minut chůze, velmi hezká procházka okolo dalších vilových domů. Nevýhodou je horší dostupnost obchodů s potravinami, ale to se vyřešit cestou z prácd.
    Tam, kde teď žiji jsem velmi spokojená, nedokážu si představit, že bych měla bydlet někde jinde, např. v panelovém bytě.
    H-ana-H

    OdpovědětVymazat
  4. Eli, podařilo se nám mít dům s zahrádkou (stojí to hodně odříkání a na začátku jsem ho nechtěla!), do historického centra města to mám 10 minut pěšky. Teď rozhodně nelituji, naopak!
    Moc zdravím, Helena

    OdpovědětVymazat
  5. Eli,
    já jsem panelákové dítě. Vyrůstala jsem ve městě, v bytovce na náměstí, hned vedle Komerční banky a tenkrát Okresního úřadu. Při pohledu z okna jsem viděla sochu K.Gottwalda !!! :o((( Byl to byteček 2 plus 1 a vešli jsme se tam čtyři.
    Dnes bydlím s mužem a čtyřmi dětmi v rodinném domku na kraji menšího města jak já říkám, správně je to městys. Pro jídlo i k lékaři se bez auta neobejdu - to je možné považovat za nevýhodu, nicméně jsem si zvykla. U domku máme malou zahrádku, jen tak na posezení u kávy. Škola je 10 minut pěšky - pro mě velká výhoda a školka je 5 minut autem. NIKDY BYCH NEMĚNILA a hodně často se přistihnu, že přemýšlím nad tím, jak to moji rodiče mohli vydržet zavření v tom paneláku! Holt je to zvyk? Anebo jsem náročná? Nevím. Každopádně nic mi tu nechybí :o)
    L.

    OdpovědětVymazat
  6. Rovněž se přidám. Pocházím z velkého města a celý život jsem žila v paneláku na malém sídlišťátku. Do města 5 minut, obchody kolem, napojení na tramvaj a autobus. Teď jsme se s mužem přesunuli do "jeho" části tétož města. Tedy na okraj velkého města. Bydlíme tam ani né půl roku. Máme domek se zahradou, s teráskou, vše jsme teď rekonstruovali. Chtěla jsem dům se zahradou, jen si stále nemůžu zvyknout na tu dopravní dostupnost. Jezdí tam sice autobus MHD (do centra je to 10 min) jednou za půl hodiny, ale jinak je to pěšky do centra tak půl hodiny. Teď v zimě je to horší, že nemůžu jezdit na kole, už se těším na jaro :-) Takže podle mě je to takhle ideální, dům se zahradou na okraji města, jen si prostě musím zvyknout na tu dopravní dostupnost. Jsem holt velmi živý a energický člověk a nějaká závislost na MHD a prostoje, to pro mě není ideální :-)

    OdpovědětVymazat
  7. Dobrý den,
    také jsem tuto otázku dlouho řešili a nakonec se rozhodli pro vlastní dům se zahrádkou. Tedy pidizahradou okolo domu (žádné pěstování mrkve apod). Prostě jsme usoudili, že chceme vlastní prostor, kde si můžeme dělat co chceme bez ohledu na další nájemníky a také tam nechat hračky, jídlo... bez toho, aby nám to někdo vzápětí ukradl.
    Povedlo se - na jaře se stěhujeme do nového domečku. Naše tři děti jsou nadšené.
    MartinaK

    OdpovědětVymazat
  8. Eliško, preferuju domek, nejlépe v centru města (malého města - jako je např. Kadaň :) Roky toužím po menším domečku s velkou vstupní chodbou, bytelnými dveřmi, malou zahrádkou, vhodnou k poležení, grilování prostě k relaxu... klenby, dřevěná okna, půda, metrové zdi. Jsem celý život paneláková, momentálně žijeme v bytě s nádherným výhledem na historickou zástavbu. A v centru - vše máme v dosahu, kavárny, školu, školku, úřady, park, řeku, obchody. Proto bych v této lokalitě ráda zůstala i nadále. Jen ne v paneláku, nýbrž v domečku. Hodně jsem o tom přemýšlela, ale na vesnici se mi nechce. Asi na to nejsem stavěná, jsem městský typ, stále společenský, nechtělo by se mi neustále někam dojíždět, vozit děti 20 minut denně do školy apod. Nedokážu si to představit. Zvažovali jsme i variantu zůstat v bytě a koupit menší letní domek/chalupu, ale nejsem si úplně jstá, zda-li by mě bavilo každý pátek zabalit a odjet "povinně" na venkov. Hledáme baráček už rok a stále nic, ale svého snu se nevzdáváme a věřím, že jednou v tom našem vysněném bydlet budeme. Hezký den, Mony

    OdpovědětVymazat
  9. Napsala jsi to presne, ze nejdůležitější je, uvědomit si, co člověk chce a jaké má priority i kdyz ty se take mohou casem zmenit. Vyrostla jsem v Praze, v domku ale prozila take hodne let v panelakovem byte. Pro mne to bez rozmysleni je prave dum, zahrada, ovocne stromy, deti,ktere si vybehli kdy chteli ven i kdyz ja varila, uklizela a proste zrovna nemela cas na prochazku. Do mesta to mame deset minut a ja bych rozhodne nemenila!

    OdpovědětVymazat
  10. Jsem holka z vesnice, momentálně bydlíc ve měste v paneláku. Trvalo pár let, než jsem si zvykla.
    Vždycky jsem chtěla domek se zahradou, ale pak jsem denně jezdila 100km do práce a byla ráda, že si aspoň o víkendu odpočinu a nemusím běhat kolem baráku a polností :o)
    Dneska by se mi líbil prostorný byt ve městě s velikou terasou :o) člověk si na to, že má všechno u nosu, brzo rád zvykne ;)

    OdpovědětVymazat
  11. El,jsem holka z malého paneláku pro šest rodin na kraji města,takže jako dítě jsem mohla do polí,lesa,k rybníkům.Pak jsem žila v malé vesnici blízko města ve velké dvoupodlažní vile s třema koupelnama atd..nyní jsem v zástavbě z 50let.V malém městečku v bytě 4+1 s velkou terasou (100m2) ve druhém patře...ale úplně nejlépe se cítím na faře a mým snem je tam žít co to nejvíce bude možné soběstačně,bez komerce.V kontaktu se zemí...vyjít ráno na snídani ven bosa,posbírat si něco k snídani atd....zkrátka nejen o víkendech a dovolené.A není pro mně nic lepšího než ticho,které je na faře...jak se v něm spí :o) atd..ze začátku než jsem si zvykla jsem se lekala i tlukotu svého srdce natož zvuku nožek malého broučka pochodujícího po voskovém lině.Děkuju za zamyšlení...Mokopa

    OdpovědětVymazat
  12. Celý život bydlím v domě se zahradou, ale přála bych si, až nebudou děti byt někde v centru většího města, abych to měla blízko k doktorům.

    OdpovědětVymazat