Jsou tím nejkrásnějším, co nám život může nadělit.
Tato i fotografie z předchozího příspěvku vznikla jednoho krásného dne, při jednom pikniku, na jedné louce. Svítilo sluníčko, všude kolem nás létalo chmýří z pampelišek, do kterých foukaly naše děti.
Sladká pusa od jahod, věnovaná mámě z lásky.
Spiklenecké plány a dětský smích.
Bonbony po kapsách ...
Co jiného nám může připadat tak všední, samozřejmé a zároveň tak strašně vzácné?
Nádherná fotka a krásné řádky. Děti jsou vzácný dar.
OdpovědětVymazatKrásné, krásné, krásné - dokážeš nádherně vyjádřit takové ty skoro nevyslovitelné, prchavé, nostalgické okamžiky - proto je tvůj blog tak úžasný! Úplně cítím tu chvíli a zároveň si vybavuju, kdy jsem prožila podobnou - totální pohlazení po duši, díky!
OdpovědětVymazat