středa 15. ledna 2014

Tajemství loňského jara ..


musím se vám k něčemu přiznat.
 
Vydržela jsem to docela dlouho, že?
Nemějte mi to za zlé.
 
Když jsme se s drahým chotěm poznali, on pocházel z paneláku, z městského sídliště, já z rodinného domku, z vesnice.
Společně jsme šli tehdy bydlet do podkrovního bytu, starší vilky se zahradou, v centru města. A bylo to náramné bydlení, to vám povím.
Bohužel jsme byli v podnájmu a když se majitel rozhodl dům prodat jako celek a nechtěl nám odprodat náš krásný loftový, mezonetový byt, museli jsme se poohlédnout po jiném bydlení. Nakonec dům prodal sice celý, ale za směšnou cenu, kdyby ty tři byty nájemníkům prodal, vyšlo by ho to mnohem lépe (asi si teď trhá vlasy). Ceny bytů tehdá byly šílené a těch lukrativních (rozuměj, aby to za něco stálo bylo jako šafránu). V úvahu připadal tedy jen panelák, bytovka nebo tak něco a když už tedy, tak alespoň ta nejlepší lokalita. A tak jsme se nastěhovali sem, do bytu 3plus1, za domem máme les, před domem lesík, bydlíme na kopečku a okolo nás zeleno. Ale je to panelák !!! Do kterého jsem nikdy nechtěla !!! Asi dva měsíce jsem byla na Stilnoxu, abych večer vůbec usnula, slyšela jsem snad každý sousedovic krok, nebo mi to tak alespoň připadalo. Pustili jsme se do spousty rekonstrukcí a ne levných .. ale oba jsme věděli, že tohle nikdy naše "pravé doma" nebude. Já snila o starším domku se špaletovýma oknama, s prvorepublikovýma dvěřma a podlahou z parket. Můj manžel o novostavbě, nejlépe řadovce na klíč, kde už by se žádná námaha nemusela vynaložit. Pak přišla nabídka pozemku, který nám nabídli moji rodiče, v mé rodné vísce. Bohužel to nevyšlo, protože nebylo možné pozemek zasíťovat. Smutní z celé situace jsme si pořídili alespoň zahrádku, protože jsem chtěla trávit volný čas se svým synem venku, v soukromí a těšit se z vlastnoručně vypěstovaných dobrot a květin ve váze. I tak jsme se nevzdávali a učinili rozhodnutí. Kompromis. Starý domek kupovat nebudeme, můj muž nepatří mezi kutily, v řadovce bydlet nebudu, protože mi to přijde jako panelák na ležato a stejnokrojový satelit, kde všechny domy vypadají stejně taky odmítám. A tak jsme si vybrali tři lokality, kde bychom pozemek rádi koupili. Tajně jsem snila o mých rodných, milovaných Otvicích a můj drahý kupodivu také.

Rok s rokem se sešel a přišla nabídka..
A tak jsme na přelomu duben/květen 2013 koupili pozemek v Otvicích.
Jedná se dohromady o 12 parcel ve svahu. 6 nahoře (my), 6 dole.
Budeme mít vlastní příjezdovou komunikaci, ulice k nám bude slepá. Žádný průjezďák.
Úplně nová ulice. Dole potůček, přes který bude můstek, výhled na hory, za námi stromořadí a již vyprojektovaná cyklostezka. pár sousedů, zahrádky a louka se šípkovými keři.
A kousek (asi 200 - 300 m) nové dětské a fotbalové hřiště.
... mimochodem to byl jediná šťastná velkolepá událost loňského roku ...
 
 
Tak tady bude stát .. s takovým výhledem.
V mé rodné vesnici.
 
 
"Černé na bílém.."

 
Něco málo z tematických vánočních dárků.
 

A trocha toho kýče na závěr ..
 
Sny se občas plní.
I když zatím jen na polovic.


 
 

14 komentářů:

  1. Gratuluju! Krásný výhled. To hlavní máte, teď už to jen postavit:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Luci, děkuji!
      Ano -"jen postavit" ...
      Snad brzy :)
      El.

      Vymazat
  2. Eliško úplně Vás chápu... dům je dům tomu se nic nevyrovná a co si budeme nalhávat nový je nový! Pevné nervy při stavbě:)) Lucka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Lucko,
      nový je nový, pravda .. a já doufám, že se mi podaří, aby to nebyla klasická oranžová novostavba s "tůjema" a zámkovou dlažbou :)
      Děkuji El.

      Vymazat
  3. Gratuluju a moc vám to přeju :-). Já doufám že taky najdeme ten náš kousek ráje :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Marti, velké díky.
      Dnes už věřím, že všechno má svůj důvod a čas.
      Tohle byla loni velká a šťastná událost .. víceméně velké rozhodnutí a plán do budoucna. Tolik vytoužený..
      Dále ale pohroma. Jedno neštěstí za druhým. Snad jsme si to loni vybrali a už bude jenom dobře.
      Přeji i Vám šťastnou a pokud možno bezproblémovou cestu, ke splněnému snu.
      El.

      Vymazat
  4. Moc gratuluji, podle všeho co jsem zatím na blogu viděla to bude určitě krásný dům a stavět nový je velmi dobré řešení :-), už se těším na foto hotového. Krásné dny!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Luci, je to dlouhá cesta a určitě bude i trnitá.
      Ale ten cíl je splněný životní sen.
      Děkuji.
      El.

      Vymazat
  5. Eli, srdečne gratulujem, my sme si sen o rodinnom dome už splnili a bývame piaty rok na dedine, je tu úžasný pokoj. A ty to budeš mať úžasné, keď je to tvoja rodná dedinka.
    Veľa šťastia a odhodlania!
    Zuzana

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zuzi, děkuju moc... jsi moc hodná.
      Rodná vesnice, je rodná vesnice .. sice už se mnohé změnilo, inu vše jde kupředu a bohužel už tam nejsou funkční kravíny, ani teletník .. ani už nestojí ta velká vrba, v jejíchž koruně jsme měli "bunkr" .. ale je to moje doma, opravdové.
      El.

      Vymazat
  6. Moc gratuluji a přeji, aby ta cesta, kterou máte ještě před sebou byla bez kamínků a karambolů. Už se těším, až začneš zařizovat (ty asi taky o))!
    Moc zdravím Eliško,Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji, Helí.
      Bez těch nepříjemností by to snad asi ani nešlo a nebylo by to ono, člověk si díky nim uvědomuje hodnoty a učí se trpělivosti a pokory.
      Nicméně, co Ti budu povídat, už si to tu pěkně střádám a to máme jen antoníčka, a pár kabelů pod zemí :)))
      El.

      Vymazat
  7. Eliško, gratuluju !!!!! Taky jsme žili šest let v paneláku a už nikdy ....zlatý domeček .... Marki

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Marki,
      ani nevíš, jak moc se těším na to, až zmiznu !
      El.

      Vymazat