Prvňák

 

Od 1. září máme doma právoplatného prvňáka.

Myslím, že na rozdíl od nás to nesl statečně.

Jsem pyšná máma ..

 

 

Nééé .. zase ?!

" Už mi  lásko není dvacet let, už mi není ani dvacetpět ... ! "

2 "V TOM" ... 

Aneb už brzy ze mě bude teta !

Moc se těším !!!

Byla jsem pověřena, jako fotograf. To mě ba ..

Ale protože já nerada takové ty fotky s bačkůrkama, mašličkama a dudlíčkama, pojala jsem to trochu jinak.

Vtipně .. 

..snad?!

Ale nemyslete si .. i na trochu kýče došlo. 

Nicméně na přání rodičovstva.

Je to milé, uznávám.

Líbí se vám, nebo dáváte přednost klasice ?

P.S. Ta zdejší komprese těm fotkám dává na frak .. 

Skleněná zahrada

Nejsem tvůrcem a přítelem reklamy. Zvláště takové té okaté, vždyť na to mě už za tu dobu znáte dobře.

Nicméně, pokud se něco podaří, pokud něco stojí za to .. a pokud je to navíc originální a hlavně, pokud to dělají šikovný ruce v českých lukách a hájích, není zbytí .. já musím :

.... A tak vám s velkým nadšením představuji projekt : Skleněná zahrada

Ano, ano ! Nešálí vás zrak, tato paráda je českým výrobkem ! A já jsem náležitě pyšná..  

Za projektem stojí dvě hlavní osoby a to jsou páni kluci : Tomáš Giesl/design a Honza Víšek/marketing.

Že se vám o tomhle ani ve snu nezdálo? To ani mně ne. Také se dostáváte do situace, že někde na síti narazíte na něco, co vás uchvátí, ale po podrobném zkoumání odkud to je a kde se to dá sehnat narazíte jen a pouze na možnost zahraničí? To se pak většinou s komplikacemi ohledně platby, dopravy .. taková věc ocitne jen na naší nástěnce, ať už té skutečné, třeba z korku, nebo virtuální .. a nám nezbývá než snít.

A já tentokrát nemusím. Já jsem skleněnou zahradu objevila u nás!

Skleněná zahrada je produkt o to hodnotnější, že je vyráběn ručně. To znamená, každý kus je originál, žádná sériová výroba z jezdícího pásu a nebude na vás tedy házet prasátka z regálu v Kik/u/a...

Navíc si můžete vybrat ze hned ze tří provedení:

Zřejmě je jasné, k čemu skleněná zahrada slouží. Nicméně i tak je k ní dodáván přesný návod použití, hezky zpracovaný, ve kterém se mimochodem dozvíme, že neslouží k účelům, jako akvárko pro želvu .. ani jako svícen. Sleněnou zahradu lze i zavěsit ..

A tu je moc hezké video. Na české poměry originální, vtipné a hlavně přesvědčivé :

A POZOR - Tvůrci skleněné zahrady totiž umí i čarovat. Jakto? Vykouzlili mi totiž úsměv na rtech, když byli tak ochotní a svolili pro mě vyrobit originál na přání ! Ještě jednou díky, páni kluci ! Ale o tom zase příště..

Kde je najdete? 

Web: www.sklenenazahrada.cz

Facebook: https://www.facebook.com/sklenenazahrada

Fler: http://www.fler.cz/sklenena-zahrada
* Fotografie jsou autorské, pocházejí od tvůrců skleněné zahrady. 

Jak se vám líbí ?

Já jsem unešená !

Refresh volume 2

   Pamatujete na větrák z nedávného příspěvku?
Nebyl sám, to jsem si tehdy odnášela ještě .. .. ..Představuji Vám tuto malou stoličku.

   No, nebudeme si nalhávat na první pohled to láska nebyla. Moje oči jí zmerčily mezi ostatním harampádím, jako jsou staré sluneční deštníky, myslivecké vešáky, rustikální komody.. Ale podívala jsem se na ní jen skepticky a pohled putoval dál. Nicméně to v podvědomí nějak zaškobrtalo, pár ozubených koleček se rozhýbalo a "cvak" ! ... A tak jsem za ní dala stovku a jala se jí rvát do kufru auta.

   Potřebovala nový sedák. Ten původní (ehm, ehm), nebyl totiž původní ale pocházel z nějakých takových těch nových, hliníkových,rozkládacích stoliček, co mají nahoře ještě takovej ten černej plastovej dekl. A tak jsem sedák zadala na výrobu truhláři. Masivní dub přece, co jiného ?! Při demontáži toho starého se mi má dedukce nakonec i potvrdila - byl nalezen čárový kód a tím prozrazen původ - Baumax.

    Podnoží nechám bez úprav, na něm je znát zub času a to mě baví.
Sluší jí to tak a mám z ní velkou radost. Kdo by to byl řekl, do takové ošklivky? Nicméně jestli Vám teď připomíná stoličku ze zahraničních blogů a jestli jste se zajímali o cenu nových, i těch zrepasovaných ->
Tahle vyšla včetně sedáku, šroubků, kapky mořidla a trochu trpělivosti na necelých 420 kč.

                    BEFORE & AFTER                   

Máte rádi takovéhle projekty? 

Nebo raději dáváte přednost věcem novým?

Ráno

  To máte tak, když se probudíte do zimního rána.

Včera jsem sebou po noční službě flákla do postele a vzbudila se až okolo poledního.

Dnes jsem vstala o poznání dříve a využila ticho, kdy doma nikdo, krom psí společnice není.

   Uvařila jsem si jasmínový čaj, osladila si ho medem od Brejchů a vytáhla rozečtenou knížku.

Knížka je mého muže a já si ji tajně vypůjčuji, už jsem dál, než on, ale záložku mu nechávám na správné místě. Já si číslo stránky píšu do mobilu. A konvička na čaj se šálkem je objevený poklad ve skříni, při včerejším úklidu. Ani nevím, jak se k nám dostala ..? Líbí se mi !

Takový pomalý rozjezd je malým/velkým luxusem. Cestou pro župan a teplé ponožky jsem to cvakla.

Žádný aranž v tom není, prostě jen zachycený moment jednoho středečního rána.

Chladný, čerstvý vzduch z otevřeného okna, vůně čaje, medu a šustění papírových stránek.

Na čaj instatní, cukr krystal a elektronickou čtečku knih by mě nikdo nezlákal.

Vychutnávám si to.

Pozn. Zítra touhle dobou už zase nebudu vědět, kde mi hlava stojí.

Dům

  Tak už jsem Vám víceméně odtajnila velmi tajné - aneb pozemek. A co že na něm vlastně jako bude stát?

Po dlouhém zvažování, jestli stavbu klasickou, nebo dřevostavbu .. jestli patrový, nebo přízemní. Takový a makový. Jsme si dům vybrali. 

  Bude vlastně docela malý, patrový a krásný.

Je to domeček o velikosti 4+1. Tak akorát veliký pro pohodlné bydlení naší tříčlené rodiny a tak akorát veliký, abych ho zvládla uklidit za jedno sobotní dopoledne. Je docela jednoduchý, takový minimalistický a nadčasový. Já nerada velkostavby a všemožné "kapličky", vikýře a rádoby podloubí. 

   Dostáváme se k první kapitole, jak by měl vypadat zvenčí.

Bude černý/antracitový v kombinaci s přírodním dřevem.

"Cožeeee, Ty jsi se bláznila ?"  .. už to slyším a popravdě, vůbec mi to nevadí. Jít proti davu mi jde celkem dobře a to už od dětských let, kdy jsem si ve školkové šatně vybojovala jediný háček, který neměl značku.

Nezlobte se na mě za projevenou rebélii vůči oranžovým, žlutým, zeleným a modrým domům.

  

   A když si pořizujete dům, je to asi kvůli zahradě, no ne?

Samozřejmě. Je důležité především "to venku" .. právě tam budete trávit většinu času, pokud to počasí dovolí ! No, to je kapitola č. 2. 

Já thúje a barevné záhonky tak úplně nemusím. Ideální zahradou by pro mě bylo něco málo místa přímo uprostřed lesa, pod korunami vzrostlých stromů, v mechu, kapradí, na kamenech .. Ale vraťme se zpátky do reality. Měsíční krajinu (po výstavbě domu) bych ráda zvelebila, ale na ty vzrostlé stromy si budu muset nějaký čas počkat. Miluju břízy a břízy rostou rychle. Také mám ráda okrasné trávy, kapradí a kameny. Nečekejte tedy chodníček dlážděný zámkovou dlažbou, ale žulové kostky! A nečekejte ani plot z KB-bloků a plastovýma laťkama, ale gabiony. A místo monumentálního vyzděného zahradního krbu s udírnou prostě jen obyčejné ohniště. (Zase si nemyslete, ten elektrický bude v kůlně).

    No a co teda ten interiér ?
Však už mě znáte ... Kapitola č.3. Nutností je podkrovní koupelna s betonovou stěrkou, samostatná toaleta a minimálně dvě, fronty na záchod mi stačí v nákupákách a zvláště, v těch německých, pracovna (raději mám název šmajchjlkabinet) člověk si tam prostě zaleze a za zavřenými dveřmi, separován od veškerého dění a rušívých elementů, jakýmž  je kupříkladu tenisový zápas a hekání Šarapovové v televizi, nebo ozývající se siréna hasičského auta, které jezdí pod nohama jídelního stolu, na kterém se pokouším našpendlit látku. Prádelna (technická místnost) .. nechci si ve vaně kazit výhled přímo do bubnu pračky, kde se vrtí za rytmu odstředivé síly ponožky mých mužů. Jo a taky krb, to proto, že se na televizi nedívám a pohled do holé zdi je po čase poněkud fádní, ten by měl mít jako bonus kaslík na dřevo, abych si ho mohla čas od času, třeba v létě, kdy bude mimo službu, pohladit.

Seznamte se prosím s naším domem.

To snění je krásné, co? 

Už se těším, až se stane skutečností.

Příběh jednoho větráku

To vám bylo tak..

Na novoretro se mi líbil delší dobu retro větrák.

Říkala jsem si, že by to byl príma dárek k mým blížícím se narozeninám.

Už jsem jeho odkaz strčila do oblíbených a nenápadně taky drahému muži do emailu.

Minulou sobotu jsem k mému překvapení zjistila, že zdejší blešák funguje i přes zimu.

Ona taky žádná není, že?

Řekli jsme si, že vyrazíme, stejně jsme neměli žádný plán.

V neděli ráno jsme samozřejmě vstali pozdě.

"To už nemá cenu, už je pozdě - všechno bude vybraný.." 

..komentovala jsem se zubním kartáčkem v puse.

Nicméně jsme prosím v 10:45 vyrazili.

Blešák je do 12:00 a cesta trvá 10 minut.

Samozřejmě, většina stánkařů už byla pryč a nebo si balila svých pět švěstek.

Prošli jsme to letem, světem mezi tím zbytkem, co se tam nacházel.

Nic.

Chtěla jsem nám koupit alespoň vařenou kukuřici.

A v tom jsem si prosím všimla tý boudy s nápisem:

Bleší Prior.

Nikdy předtím mě nenapadlo, že je to součástí.

Měli tam toho mraky. Fakt veteš, ale bylo tam spoustu smysluplných kousků.

A větrák byl jedním z nich !

Krčil se v koutku na plastové polici u dveří.

Za 300 kč (po ukecání slevy) .. a prosím funkční.

Odtáhla jsem si ho do auta a vezla si ho na klíně s úsměvem od ucha k uchu.

Potřeboval refresh.

Určitě si zasloužil vyčistit a minimálně novou přívodní šňůru. 

Nakonec dostal i novou barvu.

Jsem z něj unešená.

*****

No, řekněte mi .. není krásný?

Tajemství loňského jara ..

musím se vám k něčemu přiznat.

 

Vydržela jsem to docela dlouho, že?

Nemějte mi to za zlé.

 

Když jsme se s drahým chotěm poznali, on pocházel z paneláku, z městského sídliště, já z rodinného domku, z vesnice.
Společně jsme šli tehdy bydlet do podkrovního bytu, starší vilky se zahradou, v centru města. A bylo to náramné bydlení, to vám povím.
Bohužel jsme byli v podnájmu a když se majitel rozhodl dům prodat jako celek a nechtěl nám odprodat náš krásný loftový, mezonetový byt, museli jsme se poohlédnout po jiném bydlení. Nakonec dům prodal sice celý, ale za směšnou cenu, kdyby ty tři byty nájemníkům prodal, vyšlo by ho to mnohem lépe (asi si teď trhá vlasy). Ceny bytů tehdá byly šílené a těch lukrativních (rozuměj, aby to za něco stálo bylo jako šafránu). V úvahu připadal tedy jen panelák, bytovka nebo tak něco a když už tedy, tak alespoň ta nejlepší lokalita. A tak jsme se nastěhovali sem, do bytu 3plus1, za domem máme les, před domem lesík, bydlíme na kopečku a okolo nás zeleno. Ale je to panelák !!! Do kterého jsem nikdy nechtěla !!! Asi dva měsíce jsem byla na Stilnoxu, abych večer vůbec usnula, slyšela jsem snad každý sousedovic krok, nebo mi to tak alespoň připadalo. Pustili jsme se do spousty rekonstrukcí a ne levných .. ale oba jsme věděli, že tohle nikdy naše "pravé doma" nebude. Já snila o starším domku se špaletovýma oknama, s prvorepublikovýma dvěřma a podlahou z parket. Můj manžel o novostavbě, nejlépe řadovce na klíč, kde už by se žádná námaha nemusela vynaložit. Pak přišla nabídka pozemku, který nám nabídli moji rodiče, v mé rodné vísce. Bohužel to nevyšlo, protože nebylo možné pozemek zasíťovat. Smutní z celé situace jsme si pořídili alespoň zahrádku, protože jsem chtěla trávit volný čas se svým synem venku, v soukromí a těšit se z vlastnoručně vypěstovaných dobrot a květin ve váze. I tak jsme se nevzdávali a učinili rozhodnutí. Kompromis. Starý domek kupovat nebudeme, můj muž nepatří mezi kutily, v řadovce bydlet nebudu, protože mi to přijde jako panelák na ležato a stejnokrojový satelit, kde všechny domy vypadají stejně taky odmítám. A tak jsme si vybrali tři lokality, kde bychom pozemek rádi koupili. Tajně jsem snila o mých rodných, milovaných Otvicích a můj drahý kupodivu také.

Rok s rokem se sešel a přišla nabídka..
A tak jsme na přelomu duben/květen 2013 koupili pozemek v Otvicích.
Jedná se dohromady o 12 parcel ve svahu. 6 nahoře (my), 6 dole.
Budeme mít vlastní příjezdovou komunikaci, ulice k nám bude slepá. Žádný průjezďák.
Úplně nová ulice. Dole potůček, přes který bude můstek, výhled na hory, za námi stromořadí a již vyprojektovaná cyklostezka. pár sousedů, zahrádky a louka se šípkovými keři.
A kousek (asi 200 - 300 m) nové dětské a fotbalové hřiště.

... mimochodem to byl jediná šťastná velkolepá událost loňského roku ...

 

 

Tak tady bude stát .. s takovým výhledem.

V mé rodné vesnici.

 

 

"Černé na bílém.."

 

Něco málo z tematických vánočních dárků.

 

A trocha toho kýče na závěr ..

 

Sny se občas plní.

I když zatím jen na polovic.





 

 

Kosmetická

.. ale zeje  poloprázdnotou.

 

Prostě jsem potřebovala novou,

ta původní se rozpadla.
A tak jsem zrecyklovala pár zbytků.

Ještě, že nejsem typ "vizážistka",

ktera potřebuje paletu všech odstínů různých barev.

Kufr ušít nesvedu.

 

 

Původně jsem ji chtěla s koženkou,

ale tu nemám.

 

Mimochodem máte tip, kde koupit?

Ani na Fleru jsem nenašla nic kloudného.



Balíček dorazil ..

.. tam, kam měl.

A tak skončila liščina výprava do nového domova.

 

Odtajním i další poměrnou část balíčku.

Teď už můžu.

Bylo to vlastně pár věcí a přitom mi to zabralo notnou dávku času.
Vymyslet, připravit, vyrobit a koneckonců uklidit.
Ale tolik mě to bavilo.
Bylo to překvapení, takže adesátka vůbec neměla potuchy.
O to to bylo milejší, veselejší.
 

A příště dám třeba reportáž o tom,

jak zdánlivě malé věci dokáží udělat velkou radost.

 

A to je přeci k nezaplacení !

 

Uznávám, někomu se může pozdávat vhodnější medvídek Pů.

 

 Ach Ti muži ...

 

 Závodní bryndák .. evokuje větu "U jídla nesoutěžíme"

 

e-LIŠKA, kterou už znáte

 

 

A pak tam bylo ještě pár drobností pro maminku.

Včetně dopisu.

Včera dorazil, včera jsem se culila celý den až do večera.

 

A takhle putoval až na místo určení.

 

 

Děláte také rádi radost a přemýšlíte o tom komu a co věnujete?

 

 

 

 

.. what does the foy say?

Ring-ding-ding-ding- Rdingeringeding!

Wa-pa-pa-pa-pa-pa- pow!

Hatee-hatee- hatee-ho!

Joff-tchoff-tchoffo- tchoffo-tchoff!

Jacha-chacha- chacha-chow!

Fraka-kaka-kaka- kaka-kow!

A-hee-ahee ha-hee!

 

*****

 

Ta moje .. (teda vlastně ne tak docela moje)

nemluví.

Ale za to ji můžete vzít do lesa na procházku,

do postele, prostě se s ní jen tak pomazlit.

 

Pani liška je dárkem.

Dárkem pro někoho,

kdo vlastně není ještě na světě.

 

Tedy vlastně součástí dárku,

ale o tom zase příště.

 

 

 

 

Jak se vám líbí?
 

 

Něco málo z výrobního procesu ..

 

 

 



Horské okénko ..

..jen takové malé.

Byli jsme v době svátků.

 

Ono jet na hory v době, kdy není sníh,

není zrovna košér.

 

Ale i tak jsme zvládli alespoň Ježíškovu cestu,

několik kopců, svahů, taky jeden potok.

(Nepřejte si mě vidět)

Holt lyže a běžky snad příště.